
Seznamte se, takhle vypadá free upgrade z Audi A5. Alespoň podle lišáků z Lisabonu.
Na A5 si brousím zuby poměrně dlouho. Ale nebudu vám lhát, že se mi nezajiskřilo v očích, když mi v autopůjčovně řekli, že nakonec dostanu éčko. S éčkem se totiž známe z posledního delšího road tripu. A moc dobře si pamatujeme, jak báječně nám to spolu fungovalo.
Oproti předchozí zkušenosti s benzínovou E 200 se tentokrát nemusíte nervovat z toho, že do éčka tankujete natural, a ono je to tak v pořádku.
Že mercedes nerovná se diesel? Vybavíte si tu reklamu s Rogerem Federerem a jeho GLE kdesi v Itálii? Ti dva důchodci to hned věděli, že to bude elettrica nebo benzina. Čekali jste, že k nim Roger přijde a řekne: „Signori, vždyť je to SUV.” Ale kdepak. Nová doba. K velkému autu přece diesel nepatří. Jste rádi překvapení? Dnešek, zdá se, otvírání úst dokořán přeje. Kolik překvapených modelek už dneska z reklamy zíralo na vás?
Byla jsem z toho dieselového motoru tak zaskočená, až jsem si nevšimla, že mi v autopůjčovně do smlouvy lišácky přidali plné krytí, které v mojí předem vytvořené objednávce rozhodně nebylo. Tak jsem si překvapený výraz později vystřihla také.
Zatímco Dani Pedrosa překvapivě opanovával první volný trénink Velké ceny silničních motocyklů na okruhu v Jerezu, my jsme jak o závod fotili naše neočekávané E-story na Estorilu - mimochodem, circuito Estoril Dani „opanoval” už v říjnu 2006. Fotili jsme jak o závod, protože éčko mělo před sebou ještě závod se západem slunce na krásných 700 kilometrů. A přestávku na autodromu Algarve.
To všechno závodění se nám, na rozdíl od Daniho, uprostřed odpoledne ne tak úplně vyplatilo, ale vyplatilo se, a to doslova, portugalské dálniční policii. Diverzifikovala námi skupinu tří zlobivých BMW, která za mýtnou bránu stáhla chvíli před námi.
„Miss Michaela, you were speeding.” Tak jsme si po zbytek Portugalska pokorně snižovali spotřebu. Fotky z Algarve nakonec vyšly o to hezčí, protože byla vidět celá diamantová maska (nedovezli jsme na ní tolik much). Vždycky z toho musí vzejít něco pozitivního.
V Portugalsku se po dálnici jezdí 120. V takové rychlosti si můžete třeba promačkávat ten nebesky měkoučký volant, jaký zažijete jen v mercedesu. Aspoň tohle vám v obličeji udrží ten přihlouple blažený úsměv, protože cesta po rozbité dálnici u jižního pobřeží je bez výhledů a vůbec neutíká. Kdybyste se za hodinu aspoň nemuseli vracet stejnou cestou...
Možnosti infotainmentu už máte dávno proklikané. Na obou displejích. Z dlouhé chvíle si začnete povídat s MBUX. Až vás přestanou napadat barvy, na které změnit ambientní osvětlení, a unaví vás mluvit i s chytřejším Google Assistantem, vrátíte se k pohodlnějšímu přepínání hudby pomocí tlačítek na volantu. A modlíte se, aby ten zpěv nikdo nenahrával.
Je to vůbec poprvé, co jste ochotní ocenit, že půjčené auto nedostalo aktivní asistent řízení, takže se po té útrapné cestě úsekem, který už znáte, zabavíte alespoň řízením volantu. Jinak by vám nezbývalo než doufat, že pan Silveira bude i napodruhé tak laskavý. Skoro byste si už představovali, jak se na vás po další pokutě znovu usměje i zamává.
V rychlosti 120 km/h si tu a tam otestujete asistent hlídání mrtvého úhlu. Když ho testujete příliš často, je to tajné znamení, že můžete opatrně zvýšit rychlost na 125. A ve Španělsku už se naštěstí jezdí stejně jako doma.
Do Španělska se dostanete přejezdem obřího Mezinárodního mostu Guadiana. Z každého obzoru vás pozoruje dominantní černá silueta býka. Čím jedete jižněji, tím častěji se před vámi otevírají nekonečné travnaté pláně ohromných větrných elektráren, pod nimi stovky krav. Směrem k Tarifě a Gibraltaru vás stisknou obrovské hory, do kterých až se nakonec vyškrábete, tak vás vyděsí gigantická gibraltarská skála. Cítíte se malí jak mravenci.
A do toho vám Robbie Williams zpívá: „Yeah, are you questioning your size?”
Ale vy tušíte, že to zas tak zlé nebude. Pořád sedíte v dálničním křižníku jaksepatří. Takže další den vás řádně polije horko v podzemních garážích středověkého královského městečka. A spontánní zajížďku do horské oblasti si po patnácti minutách také rozmyslíte, když těmi zatáčkami projíždíte sotva třicítkou a se staženým pozadím, protože se stěží vyhnete motorce. This is not fun.
Na dálnici, kde oba směry slouží jako přivaděč vysokých desetitisíců lidí k Circuito de Jerez, máte před nedělním závodem zase rozpolcené pocity. Co znamená vašich pět metrů a šedesát pět milimetrů v desetikilometrové koloně? Nada. Naprosto nic.
Jenže, au, těch 186 centimetrů na šířku zatraceně bolí. Musíte opatrně. Zprava i zleva vás těsně míjí jedna motorka za druhou. A další. A další. Asistent jízdy v pruzích nemáte, přesto musíte udržet perfektní stopu. Jediný unáhlený pohyb stranou a máte malér. Ne, ani adaptivní tempomat DISTRONIC PLUS si éčko nezasloužilo. Teď holt budete váš vysněný sedan citlivě vnímat ve všech jeho dimenzích. Is it big? Is it too big for you? But you want it, right? You want it like that.
Jazyková výbava Španělů na jihu Španělska zrovna závratná není. Moc lidí tu anglicky nemluví. Takže když se jako damsel in distress znovu trápíte u nefungujícího stojanu na benzínce, tankující řidič odvedle vám o odblokování stojanu raději dojde požádat sám, než aby zas něco vysvětloval. Proto tomu doteď nerozumím. Ale že pak zdržuje otázkami, odkud jedete a kam máte namířeno...
Nevím, jak vás, ale mě to vždycky láká z velkých měst na dálnici. Otamtud navnímáte charakter místních lidí, respektive krajiny nejrychleji - v Portugalsku rovnou stodvacítkou a dokonce ji můžete zaplatit na místě kartou. A užijete si přitom všechny pokročilé asistenční systémy. Pokud tedy nějaké máte, že? Moje půjčené éčko bylo v tomto ohledu spíš líbivá prázdná schránka.
Velkým franšízantům, jako jsou lišáci, pomáhá, že můžou stavět na širokém dosahu, perfektních službách a výborné reputaci. Až s konkrétními konfiguracemi to poslední dobou, zdá se mi, poněkud vázne.
A proto spolu my stavíme Carsboro. S nadějí, že jinde si připlatíme 30 % ne za plné krytí v případě škod, ale za plnou výbavu. Jak se vám taková představa zamlouvá?
Až si budete půjčovat auto v Portugalsku, přibalte si do objednávky elektronické mýtné Verde. Ušetří vám spoustu času, protože předjedete kolony před mýtnými branami. Verde má vlastní rychlý pruh, ve kterém jedete sami, nebo to odsýpá.
Minuty navíc se vám budou hodit nejen v ranním Lisabonu, až budete spěchat na pobočku kvůli vrácení auta. Ale zase zklidněte tempo, dálniční policisté dělají hezký den až dole na jihu.
Plnou nádrž jsem sice dotankovat nestihla, zato jsem od udiveného pracovníka z pobočky dostala kompliment, že jsem prý dobrý řidič, protože na autě nepřibyl jediný šrám, a to máme za sebou dva a půl tisíce kilometrů. Vždyť jsem říkala, že autům neubližuju.
To byl tedy výlet s E 300 de. Už když si mě přijelo vyzvednout na pobočku, bylo jasno, že na spektru W213 po faceliftu mám splněno - po elegantním benzínovém, se kterým jsme skrze znak na přídi zaměřovali cestu rakouskými Alpami, zakončuji testování v dieselu kombinovaném s elektromotorem a v linii AMG.
Skoro mě mrzí, že éčko vracím. Ale není všem pronájmům konec. Uvidíme. Další takové „nebo podobné" překvapení bych si asi nechala líbit. A vy?
300 de Sedan Automatická Diesel 235 kW Lisabon Sixt
nebo něco podobného